fb Půjčovna lodí
a raftů

Vyhledat v textu

Drobečková navigace

Úvod > Aktuální zprávy

Aktuální zprávy


1.8. již několik dní kolísá hladina řeky a tak je problém se splouváním ze Soumarského Mostu. Je třeba sledovat měřící stanici na stránkách www.npšumava.cz splouvání Vltava 1019 a zároveň počítat s možností splutí z Lenory nebo           z Pěkné.

8.6. hladina řeky klesla na optimální výšku hladiny. Proto je možné splouvat všechny úseky řeky od Horní Vltavice do Nové Pece.

Od 1.6. se splouvá denně ze Soumarského Mostu do Nové Pece. Tento úsek je s registračním poplatkem - NP Šumava. 31.5. se uzavírá úsek řeky z Borové Lady do Polky. Dále můžete jet až k Soumarskému Mostu bez registračního poplatku.

Kvůli ochraně perlorodky jsou na Vltavě dvě zábrany, vodáky neohrožují.

4. června 2019  15:01
Kaprovité ryby se stahují z Lipna proti proudu Vltavy a vytlačují odtud pstruhy. Na nich jsou přitom závislé chráněné perlorodky. Na dvou místech tak řeku přehradily speciální zábrany. Vodáci je překonají, musí však být opatrní.
Zábrany na Vltavě chrání perlorodky | (1:00) | video: iDNES.tv
 

Vodáky mohou překvapit, měli by je však přeplout bez problémů. Horní tok Vltavy od konce března přehrazují rybí zábrany. Na Šumavě si od nich slibují větší ochranu pstruha obecného a především perlorodky říční, která na dně koryta řeky žije.

Zábrany jsou dvě, první je u Pěkné, druhá u Ovesné na Prachaticku. „Dřívější průzkumy zjistily, že velké množství bílých kaprovitých ryb migruje na jaře z Lipna do Teplé Vltavy. Dělají pak potravního konkurenta pstruhovi a vytlačují ho stále výše proti proudu,“ vysvětluje potřebu těchto opatření vedoucí oddělení vod a mokřadů národního parku Eva Zelenková.

Centrum výskytu chráněné perlorodky říční je dlouhé od Dobré po přítok Volarského potoka. Například boleni nebo hejna ouklejí sem míří z lipenské nádrže, počty migrujících ryb stoupají do řádu statisíců.

Pstruh tak má problémy se v úseku řeky udržet. Na něm je však perlorodka přímo závislá. Její larvy se drží v žábrách pstruha, kde získávají potřebné živiny, rostou a dále ho využívají k migraci proti proudu řeky.

Společnost Vodohospodářský rozvoj a výstavba (VRV) testuje na Vltavě dva typy zábran. U Pěkné je mechanická, kterou tvoří blok třímetrových plastových trubek skloněných po proudu.

K Ovesné umístili kombinaci mechanické a elektrické zábrany. Ta je tvořena dvěma řadami elektrod, mezi nimiž vzniká elektrické pole odrazující ryby od proplutí.

Fotogalerie

„Chceme vymyslet ideální variantu. Průzkumy nám ukázaly, že situaci je potřeba řešit. Stavba jezu nebo přehrady nepřipadá v úvahu. Zkoušené zábrany jsou pohyblivé, nevzdouvají vodu, přečkají povodně i pohyby ledu po řece. Navíc se dají jejich funkce kombinovat. Když vypadne proud a nebude tak funkční elektrická zábrana, zastane ji mechanická,“ uvádí Milan Hladík z českobudějovického pracoviště VRV.

Zábrany si poradí i se spadanými větvemi do řeky, díky svému sklonu je pustí dál a nebudou se zanášet. Co se týče proplouvání ryb, překážky nejsou stoprocentní. Mají však za úkol propustnost co nejvíce snížit.

Výsledky se navíc nedostaví okamžitě, příznivější počty pstruhů pro perlorodku se mohou projevit až v příštích letech.

VRV vyvíjí zábrany na Vltavě před Lipnem třetím rokem. Projekt spolufinancuje Technologická agentura ČR. S VRV spolupracuje Biologické centrum Akademie věd ČR v Českých Budějovicích a Česká zemědělská univerzita v Praze.

S nimi zábrany odborně konzultuje právě Správa NP Šumava a Povodí Vltavy. Správci parku by pak finální variantu zábran měli zafinancovat a tím zajistit dlouhodobé řešení problému s migrací ryb. Rozpočet projektu počítá se 17 miliony korun.

Vodáci musí sledovat šipky

Nabízí se otázka, jak překážky ovlivní vodáky, kteří s omezeními splouvají horní tok. „Dají se jednoduše přejet. Jsou nakloněné po proudu, a pokud na ně najedete rovně, tak se potopí a vy je přeplujete. Každý mírně pokročilý vodák by to měl zvládnout,“ ujišťuje Hladík.

„Ploty jsou připevněné ke dnu pomocí železných tyčí, které by mohly dělat problémy, pokud by na ně loď najela bokem. Proto jsou na nich umístěny chrániče z gumy, aby se někdo nezranil,“ dodává.

Komplikovanější situace může nastat u elektrické zábrany. Elektrody jsou ukotvené do dna a také se při průjezdu lodě uhnou, ale nezkušený vodák může zpanikařit a z lodi vypadnout.

„Hloubka v těchto místech není nebezpečná. Je otázkou, co by se stalo, kdyby se někdo elektrod chytil rukama. Jejich výrobce garantuje, že člověku neuškodí. Nevíme však, jak by to snášel například člověk se srdečními problémy. Proto jsme navrhli ochranné opatření, kdy je zábrana hlídána infračervenými čidly. Ta elektřinu vypnou, pokud mezi elektrody loď vpluje,“ popisuje Milan Hladík, který zábrany stavěl.

Vodákům u obou zábran pomohou i šipky, které jim ukážou, kde je proplutí nejsnazší. Ještě než se plavidlo k zábranám přiblíží, mine ceduli s upozorněním a bude mít dostatek času se připravit na jejich překonání.

„K dispozici také budou letáčky, aby byl každý s bariérami dopředu seznámen a nezpanikařil, až je na řece uvidí. U Soumarského mostu se vodáci o opatření dočtou také,“ uzavírá Eva Zelenková ze správy parku.

Zdroj: https://www.idnes.cz/ceske-budejovice/zpravy/zabrany-horni-tok-vltavy-vodaci-pekna-perlorodka-kapr-pstruh.A190604_120856_budejovice-zpravy_khr

Malše

Zítra 27.4.2019 je opět splouvání Malše

Více

Publikováno 26. 4. 2019 14:40


Česky Deutsch

18. 11. Romana

Zítra: Alžběta