„Chceme vymyslet ideální variantu. Průzkumy nám ukázaly, že situaci je potřeba řešit. Stavba jezu nebo přehrady nepřipadá v úvahu. Zkoušené zábrany jsou pohyblivé, nevzdouvají vodu, přečkají povodně i pohyby ledu po řece. Navíc se dají jejich funkce kombinovat. Když vypadne proud a nebude tak funkční elektrická zábrana, zastane ji mechanická,“ uvádí Milan Hladík z českobudějovického pracoviště VRV.
Zábrany si poradí i se spadanými větvemi do řeky, díky svému sklonu je pustí dál a nebudou se zanášet. Co se týče proplouvání ryb, překážky nejsou stoprocentní. Mají však za úkol propustnost co nejvíce snížit.
Výsledky se navíc nedostaví okamžitě, příznivější počty pstruhů pro perlorodku se mohou projevit až v příštích letech.
VRV vyvíjí zábrany na Vltavě před Lipnem třetím rokem. Projekt spolufinancuje Technologická agentura ČR. S VRV spolupracuje Biologické centrum Akademie věd ČR v Českých Budějovicích a Česká zemědělská univerzita v Praze.
S nimi zábrany odborně konzultuje právě Správa NP Šumava a Povodí Vltavy. Správci parku by pak finální variantu zábran měli zafinancovat a tím zajistit dlouhodobé řešení problému s migrací ryb. Rozpočet projektu počítá se 17 miliony korun.